Beseda s Pavlem Kysilkou o ekonomické transformaci

4. 11. 2019

Reportáž převzata z Ohlasů

U příležitosti 30. výročí Listopadu 89 pořádá Muzeum regionu Boskovicka v kulturním a komunitním centru Prostor sérii besed. Hostem další z nich byl ekonom Pavel Kysilka, který v úvodu odpovídal na otázky muzejního historika Petra Vítámváse. Hlavním tématem debaty byla ekonomická transformace po roce 1989. Záznam rozhovoru zde přinášíme.

Výchozím bodem debaty se stala ekonomická situace na konci 80. let v Československu a její vliv na zhroucení totalitního režimu. Pavel Kysilka popisoval také názorové spektrum a diskuse v odborné ekonomické veřejnosti, která si čím dál víc uvědomovala nutnost reforem a přechod k tržnímu hospodářství.

Následně popsal reakci ekonomů na změnu společenských poměrů a způsob ekonomické transformace, který se nakonec prosadil. Jeho pohled byl také kritický – vysvětlil, které důležité aspekty reformy se nedotáhly do konce a také kde vznikla největší pochybení, mezi která podle něj patřila především privatizace velkých podniků.

Podstatná část debaty byla věnována rozdělení Československa a zejména měnové odluce, kterou Pavel Kysilka jako viceguvernér ČNB řídil. Posléze patřil také k okruhu poradců Václava Havla na setkáních ve vile Amálii, kde prezidenta obohatil kupříkladu o termín blbá nálada.

Závěr rozhovoru s Petrem Vítámvásem a také podstatná část následné diskuse s publikem byly zaměřeny na současnou ekonomickou situaci země a výhled do budoucna, vliv nových technologií a robotizace na českou ekonomiku, a z toho vyplývající nutnost její nové transformace.

Na samotný závěr Pavel Kysilka odpovídal na otázku, co pro něj znamená 17. listopad 89, jak ho prožíval a jestli jeho život ovlivnil pozitivně, nebo negativně. „Nikdy jsem nevěřil, že se toho dožiju. Říkal jsem si, že když to hodně dobře půjde, tak se režim bude mírně uvolňovat. Nečekal jsem to a otočilo mi to život o 180 stupňů. Vzpomínám si, že už jsem byl iks měsíců předtím taky v blbé náladě. Taková ta šeď a stagnace mě deprimovaly. Měl už jsem dvě malé děti tehdy, a to mě nejvíc štvalo. Říkal jsem si: co my, ale do čeho oni vyrůstají? To mě hrozně hnětlo, a najednou to bouchlo. Emočně z toho žiju tak nějak pořád, nejenom že se teď připomíná 30 let. Pořád mi to připadá nesamozřejmé a pořád mi to připadá jako velký dar. A zároveň i velká zátěž, protože to na nás najednou hodilo takový ten batoh odpovědnosti a batoh i nepříjemných věcí, které svoboda a tržní ekonomika a demokracie přinášejí. Na demokracii i na tržní ekonomice a i na té svobodě je spousta nevábných věcí. Ale v principu zatím nic lepšího nikdo nevymyslel. Takže dobrý!“ uzavřel setkání ekonom Pavel Kysilka.

Autor: Tomáš Trumpeš